ukončit historii
středa 2.12.2020 13:18 hod.

Letní shakespearovské slavnosti 2009

Komedii Veselé paničky windsorské v režii Jiřího Menzela přichystal jako svou hlavní novinku divadelní festival Letní shakespearovské slavnosti. Ten letos proběhne od 25. června do 3. září celkem na sedmi scénách pod širým nebem: dvou v Praze a po jedné v Brně, Bratislavě, Ostravě, Košicích a ve Zvolenu. Program nabídne deset titulů, z toho tři premiéry.

Pořadatelem slavností je opět AGENTURA SCHOK, generálním partnerem festivalu je již desátým rokem skupina PPF.  Slavnosti spolupořádá Hlavní město Praha a Správa Pražského hradu. Osobní záštitu nad festivalem opět převzala i v tomto roce první dáma České republiky Livia Klausová.

Komedii VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ nastudoval pro festival Jiří Menzel, známý svými úspěšnými divadelními režiemi doma i v zahraničí.  Jiskřivý překlad je dílem Martina Hilského. Bonvivánského rytíře Jana Falstaffa hraje Bolek Polívka, důvtipnou paní Pažoutovou ztvární Simona Stašová.  V dalších rolích uvidíme Evu Režnarovou, Jaromíra Dulavu, Jaroslava Satoranského, Jiřího Čapku, Hynka Čermáka, Šárku Vaculíkovou, Jana Cinu a Jana Přeučila.

Kromě Veselých paniček windsorských bude mít českou premiéru také MACBETH, nastudovaný na Slovensku: v roli Lady Macbeth a Lady Macduff uvidíme Veroniku Freimanovou, Macbetha hraje Milan Ondrík, Maduffa Ladislav Frej.  Poprvé v Praze uvidíme i hru ANTONIUS A KLEOPATRA ve výborném slovensko-českém obsazení. Dramatu o silných lidských vášních v režii Michala Vajdičky vévodí Henrieta Mičkovicová (Kleopatra), Jan Koleník (Antonius) a Ľuboš Kostelný (Caesar).

Program dále počítá s reprízami titulu BOUŘEJanem Třískou jako otrokem Kalibanem a Martinem Hubou v úloze jeho pána Prospera a JAK SE VÁM LÍBÍMariánem Labudou v ústřední dvojroli. Hrát se bude i KOMEDIE OMYLŮ, a to opět ve dvojí,  pražské i ostravské, verzi – v té první uvidíme opět Jitku Čvančarovou, Martina Pechláta, Filipa Rajmonta a Davida Suchařípu, ve druhé, označované za nejveselejší titul festivalu za poslední roky, excelují herci z ostravských divadel. Novou scénu festivalu na středověkém hradě Zvolen otevře SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ v režii Ľuba Pauloviče.

Festival letos nabídne také dva tituly v angličtině: s představeními Much Ado About Nothing, A Midsummer Night´s Dream se v rámci svého letního turné v Praze krátce zastaví renomovaná THE BRITISH SHAKESPEARE COMPANY.  

Na Pražském hradě uvidíme i dvě exkluzivní představení SNU NOCI SVATOJÁNSKÉ s herci Oldřichem Víznerem, Sabinou Laurinovou a Ivanou Jirešovou a se scénickou hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Tu uslyšíme v podání Pražské komorní filharmonie, která svůj projekt představí na slavnostech poprvé pod širým nebem a na zbrusu nové pražské scéně v zahradě u terasy Jízdárny Pražského hradu.

Na některá z představení se opět přijdou podívat děti z dětských domovů a ze Sdružení pěstounských rodin. Dobročinná akce proběhne v rámci spolupráce pořadatelské AGENTURY SCHOK s Nadačním fondem manželů Livie a Václava Klausových.

Hru Macbeth shlédnou 30. srpna i úplně první absolventi gymnázia Open Gate v Babicích: vysoce prestižní školu kolejního typu, umožňující studium nadaným dětem ze všech sociálních vrstev, založila v roce 2005 Nadace Educa manželů Kellnerových.

Vstupenky

Exkluzivním prodejcem pro Prahu a Ostravu je Ticketportal. Lístky lze zakoupit prostřednictvím jeho webových stránek www.ticketportal.cz nebo pomocí služby MOBILticket, umožňující objednávání lístků za pomoci SMS nebo MMS. V Brně se lístky prodávají v Centrálním předprodeji vstupenek BKC v Běhounské ulici (omezený, pravidelně doplňovaný počet vstupenek je k dostání i přes Ticketportal), v Bratislavě zajišťuje prodej www.tickeportal.sk a ANDYPET.

Na představení v Praze lze vstupenky zakoupit v rámci jednotlivých zón hlediště za 280, 540 a 790 Kč, nově zavedené VIP vstupenky na nejlepší místa stojí 990 Kč. Představení souboru British Shakespeare Company v angličtině má stanoveny speciální ceny: vstupenky stojí 190, 290, 390 a 490 Kč.

V Brně jsou lístky k mání za 300, 420 a 650 Kč (na Veselé paničky windsorské), ostatní představení jsou za 280, 370 a 580 Kč. V Ostravě stojí vstupenky 350, 450, 650 a VIP vstupenky 800 Kč (Veselé paničky windsorské, Bouře, Sen noci svatojánské), Komedie omylů v produkci PaS de théâtre je za 250, 350, 400, 450 a VIP za 500 Kč. V Bratislavě jsou vstupenky do 1. července za zvýhodněné ceny v rozmezí od 15 do 20 eur, poté stojí od 17 do 23 eur.

Ceny vstupenek v Praze se nemění, na obou pražských scénách se však v rámci nového rozestavění hlediště zavedla nová VIP zóna s luxusními vstupenkami za 990 Kč. Sedadla na obou pražských scénách jsou i letos číslována: jejich počet je tak nižší než při volně rozestavěném hledišti, což přispívá k většímu diváckému komfortu. Při zakoupení vstupenek na pokladnách v místě konání představení lze opět využít systému slev: ty se týkají studentů, držitelů průkazů ZTP a doprovodu vozíčkářů, kteří mají po předchozí dohodě vstup zdarma.

Sleva: výstava zlata Inků i restaurace Vikárka

Vstupenka na jakékoli představení Letních shakespearovských slavností platí i letos jako poukaz na 20% slevu v restauraci VIKÁRKA. Návštěva divadla se tak rozšiřuje i o možnost stylové večeře v legendární, luxusně rekonstruované hradní restauraci. Sleva je platná od 21. června do 21. září 2009, místa doporučujeme rezervovat předem.

Podmínky 20% slevy a kontakt: www.vikarka.cz Rezervace a hromadné objednávky: tel. 00 420 233 311 962  

Slevu divákům Letních shakespearovských slavností nabízí i výstava Prokletí zlata – 1000 let zlata Inků, pořádaná v galerii v Nejvyšším purkrabství. Výstava bude pro diváky festivalu mimořádně otevřena i večer: ti ji tak budou moci zhlédnout před začátkem představením od 19 do 20.15 hod. za výhodnou cenu 80,- Kč místo standardních 220,- Kč. Zážitek ze shakespearovské inscenace tak mohou milovníci divadla rozšířit o spektakulární podívanou na poklad kultury Inků, která zanikala v době, kdy se měl William Shakespeare teprve narodit.

Více na www.zlatoinku.cz

Program Letních shakespearovských slavností 2009

Veselé paničky windsorské

Traduje se, že komedii Veselé paničky windsorské si od Shakespeara objednala sama královna Alžběta, neboť ji v prvním dílu hry Jindřich IV. nadchla postava rytíře Jana Falstaffa. Královna prý chtěla vidět Falstaffa zamilovaného a Shakespeare jí tak spěchal vyhovět, že hru napsal za pouhých čtrnáct dní. Její přání jí však splnil i nesplnil: Jan Falstaff tu lásku i své mohutné tělo hodlá použít hlavně jako nástroje, jimiž chce vyřešit svoji „osobní finanční krizi“…  

Jak říká Martin Hilský, autor překladu do češtiny, jako mnoho jiných zajímavých historek o Williamu Shakespearovi - například že byl pytlákem, že porážel telata na jatkách a nad každým pronášel pohřební řeči, z nichž se později zrodily jeho slavné tragické monology -  je i tento příběh pouhou domněnkou, kterou nelze přesvědčivě doložit ani vyvrátit. „Ten, kdo podobným historkám věří, riskuje stejně jako ten, kdo je zásadně odmítá,“ uvádí Martin Hilský.

Premiéra hry Veselé paničky windsorské v režii Jiřího Menzela se odehraje 25. června na první scéně festivalu na Pražském hradě, kde je na programu až do 15. července.  Poté se hraje v Ostravě (17.-20.7.), v Brně (22.-25.7.) a v Bratislavě (4.-7.8.), do Prahy se pak vrací od 1. do 3.9.

„Komedie mám rád, protože v nich často zajiskří víc pravdy a moudrosti než v tragédiích, které nám obvykle předkládají pravdy dávno známé,“ říká režisér Jiří Menzel o Paničkách windsorských, zábavné hře o ženském důvtipu a hloupé mužské žárlivosti.

Do role bonvivánského rytíře Jana Falstaffa obsadil Menzel Bolka Polívku, důvtipnou paní Pažoutovou ztvární Simona Stašová, její spikleneckou přítelkyni, paní Brouzdalovou, hraje Eva Režnarová. „Obě jsou ženy, se kterými bychom rádi žili – pozitivní a vtipné,“ uvedl o obou herečkách Jiří Menzel.

„Paní Pažoutová je roztomilá panička, která se v životě mírně nudí a vítá proto každý lechtivý impulz k pobavení,“ říká Simona Stašová. Podle ní se obě přítelkyně rády zasmějí, zejména na účet mužů – a právě v tom jim svůdcovský návrh rytíře Falstaffa skvěle padne do noty. „Obě dámy jsou zkušené a chytré, takže se Falstaff i diváci mají na co těšit,“ dodává Eva Režnarová.

Přestože Jiří Menzel režíruje Veselé paničky windsorské už potřetí a s režií na scénách pod širým nebem má zkušenosti z domova i ze zahraničí, v Nejvyšším purkrabství bude mít i jeho režie premiéru. Poprvé také spolupracuje s Bolkem Polívkou a se Simonou Stašovou.

„Osobnost Bolka Polívky v sobě rozhodně má něco falstaffovského,“ řekl Jiří Menzel, který si s mimořádným hercem přál pracovat už dávno. Stejně jako se Simonou Stašovou, která je podle něj nejen velká herecká hvězda, ale i „dobrá a správná ženská“.

“Pokud jde o spolupráci s Jiřím Menzelem, vzpomenul bych památná slova brněnského režiséra Kaloče, který říkal, že herec a režisér jsou jako dva břehy - čím blíže jsou si, tím je proud bystřejší,“ uvedl Bolek Polívka.

Podle Jiřího Menzela ale komedie nabízí příležitost pro každého z herců a hereček, jejichž úkolem je svou figuru předvést divákovi v celé její kráse – tak, aby byla „pomilování i politováníhodná“.

V roli žárlivého pana Brouzdala uvidíme Jaromíra Dulavu: herec známý především z  pražského Činoherního klubu se objevil také v malé, ale výrazné roli číšníka v Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále. V úloze rozumněji založeného pana Pažouta mu bude sekundovat Jiří Čapka.  

Pana Evanse, velšského faráře s legračně nezvládnutou angličtinou ztvární Jaroslav Satoranský, ctihodného hodnostáře Bloumala, venkovského smírčího soudce hraje Hanuš Bor. Jeho synovce Tintítka, nemotorného nápadníka krásné Aničky ztělesní Michal Novotný, jeho natvrdlého sluhu Petra Blbouna hraje Radim Kalvoda.

Jako paní Čipernou, hospodyni francouzského doktora Caiuse, ale i přičinlivou dohazovačku ve službách hned několika dalších pánů a paní, uvidíme Petru Hobzovou. Doktorem Caiusem, usilujícím rovněž o Aniččinu ruku, je Ctirad Götz, jeho sluhou Johnem Rugbym je Hynek Čermák.  Do rolí milenců – Aničky Pažoutové a mladého pana Fentona – obsadil Jiří Menzel Šárku Vaculíkovou a Jana Cinu. Zatímco Šárka, neteř herce Lukáše Vaculíka zaujala režiséra svými rolemi v divadle v Českých Budějovicích, Jan Cina, který dal Jiřímu Menzelovi na svou kamarádku a spolužačku tip, na sebe upozornil třeba ve filmech Černý slzy a Smradi.

Trojlístek hrubozrnných Falstaffových kumpánů – Nyma, Bardolfa a Pistola – tvoří Jan Přeučil, Petr Vršek a Richard Fiala, postavu rozvážného Hostinského ztvární Rudolf Jelínek. Malého Robina hraje dvanáctiletý Adam Mišík a v rolích elfů a víl se objeví děti z přípravky Kühnova dětského sboru.

Vzdušnou scénu s pověšeným prádlem navrhl režisérův oblíbený výtvarník Karel Glogr: košile, podvlékačky, kombiné, prostěradla i starodávné krajkové ubrusy rozvěšené na dlouhatánských šňůrách dodávají prostoru současně domáckou, frivolní i tajuplnou atmosféru, v koši se špinavým prádlem prožije ostatně neradostné chvíle i rytíř Jan Falstaff.  

Kostýmy, vyjadřující laskavé komično, vytvořil Menzelův stálý spolupracovník, známý filmový a divadelní tvůrce Milan Čorba, který je pojal jako „napodobeninu starých časů“.  Inspiraci pro ně našel v lidovém divadle – a také v erotice, smyslu pro humor a komunikativnosti, spojované s dobou někdy před sto lety na anglickém venkově.

Bouře

Ostrov je plný melodických zvuků.
Potěší sluch, však neublíží, neboj.
Někdy mi kolem uší bzučí tisíc
nástrojů, někdy slyším tolik hlasů,
že uspí mě, třebaže jsem se právě
probudil. Ve snách pak vidím, jak z oblak
se ke mně snášejí poklady nebe,
a když se vzbudím, pláču, jak moc se mi
chce zase snít.

Kalibanův monolog (překlad Martin Hilský)

Nejvýznamnější hra Shakespearova pozdního období, v níž dramatik bilancuje svůj život i tvorbu, se odehraje letos v Praze od 7. do 26. července na nádvoří Lichtenštejnského paláce (HAMU) a třikrát  - od 28. do 30. července - je naplánována i v Ostravě.

Představení v režii Jakuba Korčáka stojí za vidění už kvůli výkonu Jana Třísky. Ten se letos s otrokem Kalibanem setkává už potřetí. „Kolikrát mám pocit, že Kaliban je můj starý známý, něco jako kamarád,” říká Jan Tříska. „Tak jako klavírista stále driluje pasáže koncertu, který už předtím hrál nesčetněkrát, tak si i já přehrávám svůj text stále znovu,” dodává.  Postavu naivního, ale i krutého otroka Kalibana - „obludu“, „netvora“ a „pihovatou zrůdu“- , jehož teprve civilizovaný šlechtic Prospero a jeho dcera Miranda naučili lidskou řeč, ztvárnil už v inscenaci Guthrie Theatre v Minneapolis v roce 1981. Svou roli tedy uměl mnohem dřív anglicky než česky. „Bouře je čarovná pohádka. Jako kouzlem zobrazuje náš přízemní život,” říká Jan Tříska.

V hlavní roli blazeovaného šlechtice Prospera uvidíme výborného slovenského divadelníka Martina Hubu. Ten se s Třískou poprvé setkal při přípravě Krále Leara, jejž v roce 2002 režíroval a jímž se významně zasloužil o Třískův velkolepý comeback na české jeviště. „S Honzou Třískou nás myslím spojuje podobná posedlost, s jakou oba ke své práci přistupujeme,“ říká Martin Huba, podle něhož zdar inscenace závisí právě na tom, aby se podobně zasažení lidé dokázali „vyčuchat“.

Oba ztvární svoje role bez alternací po jednadvacet letních večerů.  

Krásnou a nevinnou Mirandu, Prosperovu dceru, ztvární Zuzana Kajnarová (alternuje Antonie Talacková), v dalších rolích uvidíme Adriana Jastrabana, Pavla Kikinčuka, Jiřího Hánu, Filipa Čapku a další.

„Bouře je krásná hra se silnou poezií,“ říká režisér Jakub Korčák, který je shodou okolností Třískovým synovcem. „Může být nazírána jako hra o síle a záludnosti divadla, jako politická hra o kolonialismu a věčném mocenském boji, jako absurdní modelové drama o historii světa a šíleného lidstva, které bloudí v zajetí klamu a sebeklamu… V Bouři ale můžeme vidět i obraz rozervané lidské duše. Svár protikladných sil, který v ní probíhá, vede nakonec k vnitřní proměně člověka,“ uvádí režisér.  

V tomto smyslu se Bouře jeví jako Prosperův alchymický experiment, v němž se perou  živly přírodní i živly v duších ústředních postav. „Prostřednictvím odpuštění a lásky je surová materie vnitřních konfliktů přetavena v ušlechtilý kov ryzího ducha,“ dodává režisér.  

Podstatnou úlohu v inscenaci hraje scéna Jaroslava Maliny, evokující loď na rozbouřeném moři i pustý ostrov, renesancí a orientem inspirované kostýmy Zuzany Ježkové a hudba Zbyňka Matějů.

Antonius a Kleopatra

Ta nezná věk a zvykem nevyčpí
ta její nekonečná proměnlivost.
S jinými ženami se touha přejí,
ona však vzbudí hlad, když nejvíc dává.
I zlo v ní zkrásní a jak svátost je to,
když hříšně miluje se.

Enobarbus o Kleopatře (překlad Martin Hilský)

„Řekl bych, že Antonius a Kleopatra jsou tou nejerotičtější hrou, jakou kdy Shakespeare napsal,“ řekl o titulu překladatel Martin Hilský. „Hra neobsahuje ani jednu erotickou scénu v pravém slova smyslu, Antonius a Kleopatra nejsou nikdy na jevišti o samotě, vždy spolu mluví v přítomnosti někoho třetího… Přesto je tam erotika přímo hmatatelná,“ uvádí Hilský, který dodal české pasáže do inscenace v překladu Ľubomíra Feldeka.

Skutečný příběh z antické historie Shakespeare vylíčil jako oslavu velikosti života, lásky a lidské i tělesné přirozenosti. Její odvrácenou stranou je touha po moci a ubohost politické kariéry. Titul nastudovaný loni v Bratislavě má letos českou premiéru: v Praze je na programu 17. - 26. července,  v Brně od 12. do 15. 7., v Bratislavě od 28. 7. do 2. 8.

Režisér Michal Vajdička vytvořil silnou inscenaci, opřenou o výbornou hereckou sestavu. Postavu Antonia svěřil Janovi Koleníkovi: ten kromě dramatických rolí ve Slovenském ND ztvárnil i postavu Bassania v Kupci benátském, první vlastní inscenaci slovenské části slavností. Sebevědomou a milující Kleopatru hraje krásná slovenská herečka Henrieta Mičkovicová, disponující kromě hereckých předpokladů i velkým šarmem a kouzlem osobnosti. Na Slovensku je známá především díky roli matky tří dětí v nesmírně populárním televizním seriálu Panelák, jehož bylo odvysíláno už téměř 300 dílů – na jevišti ale ztvárňuje především postavy noblesní a dramatické, jako třeba kněžnu Betsy Tverskou, představitelku petrohradské smetánky ve hře Anna Kareninová, která je nyní čerstvou premiérou Slovenského národního divadla.

Postavu mocichtivého Caesara skvěle ztělesnil Ľuboš Kostelný (film Sluneční stát, Rebelové), těšit se můžeme i na Jana Révaie v postavě Agrippy (Divadlo Pod Palmovkou, film Rebelové, seriál Velmi křehké vztahy). Jako Enobarbus mu bude sekundovat Petr Halberstadt (seriál Četnické humoresky, film Černí baroni a Tobruk), dále uvidíme Zuzanu Kanócz (film Román pro ženy), Csongora Kassaie (Musíme si pomáhat), Zuzanu Moravcovou, Petra Oszlíka, Michala Szoltése a další. Překlad do slovenštiny je dílem Ľubomíra Feldeka, části v češtině přeložil Martin Hilský. Impozantní scénu z černého plexiskla vytvořil Pavol Andraško, hudbu složil Peter Mankovecký – oba se podíleli už na Kupci benátském. Vzdušné kostýmy jsou dílem Jany Hurtigové.

„Vydali jsme se po jednoduché lince lidské roviny příběhu, aby divák mohl naplno prožít  silný a zvláštní vztah dvojice hlavních hrdinů a na jeho konci možná i trochu zaslzel,“ říká režisér Michal Vajdička. Podle něj je zajímavé, že Shakespeare prezentuje Antonia jako vynikajícího vojevůdce, ale zároveň ho vžene do situace, kdy kvůli Kleopatře poruší v rozhodující bitvě všechny své zásady. „Ale asi by to tak mělo být, ne? Jako muži můžeme být kdovíjací stratégové, ale když je žena inteligentní, hezká a přitažlivá, pak není možné nepodlehnout. A když to nastane, konce pak nebývají veselé,“ říká pobaveně režisér.

„Když si ale vezme Antonius kvůli Kleopatře život, musíme věřit, že ona za to opravdu stála,“ dodává vzápětí. „Kleopatra není ani hysterická, ani arogantní, je příliš skutečná, než aby byla jen ideálem nebo iluzí, ze které se člověk zblázní… Pokud víme, ona sama nedávala najevo váhu svého postavení, takže okouzlovala muže skutečně tím, čím byla, a ne tím, co v ní viděli nebo v ní vidět chtěli.“

„Kleopatra by byla jistě schopná lecjakého milostného kalkulu, ale s Antoniem ji potkala velká láska – imponoval jí jako partner i jako chlap,“ říká Henrieta Mičkovičová. A co říká na Kleopatřinu ženskou lest, když Antoniovi schválně pošle zprávu o své sebevraždě, aby vyzkoušela jeho city? „Na milostné hry nelze uplatnit pravidla fair play. Antonius odjel nadlouho do Říma, oženil se tam s Octavií, a byť to byla čistě účelová svatba, kterou Kleopatra jako panovnice musela velmi dobře chápat, jako žena tím byla hluboce zraněná,“ hájí herečka svoji postavu. „Je sympatické, že v téhle inscenaci Kleopatra nevystupuje jen jako rozmarná vladařka, které Egypt i Antonius leží u nohou. Spolu se svým milencem padá do osidel lásky a trpí v nich stejně jako každá jiná žena v její říši. I proto je to stále živá a současná hra: Shakespearův příběh brilantně vypráví o velkých citech a vášních – a ty jsou přece pořád stejné,“ míní herečka.

„Caesar, Antonius i Kleopatra byli jakési celebrity své doby - neustále pozorovaní zbytkem světa neměli šanci zůstat sami sebou,“ doplňuje Michal Vajdička. „Co dokáže tlak veřejnosti, která své hvězdy neustále sleduje, vědí ostatně z vlastní zkušenosti i všichni herci a herečky, kteří loni a letos tuhle ústřední trojici hráli,“ uzavírá režisér.

Komedie omylů (PaS de théâtre, Ostrava)

Titul Komedie omylů v produkci agentury PaS de théâtre a v překladu Martina Hilského nastudovali oblíbení herci z hlavních ostravských divadel. Režie se ujal Peter Gábor, který v Ostravě režíroval řadu úspěšných představení (Balada pro banditu, Šakalí léta, Kabaret). A skvěle dopadla i jeho Komedie omylů, která je velkou situační legrací, nabitou režijními nápady i neodolatelnými hereckými výstupy.

Shakespearovské slavnosti na Slezskoostravském hradě tak po úspěšné loňské premiéře pokračují i letos – a Komedie omylů, nejveselejší titul celého festivalu za poslední roky, na nich samozřejmě nesmí chybět. V Praze je na programu 28. - 30. července, hraje se i v Brně (18. - 19.7), Bratislavě (20. - 21.7.) a v Ostravě (23. - 27.7.)

V Komedii omylů se opět představí Jiří Sedláček, známý z televizního pořadu Zahrada je hra či ze seriálu Pod pokličkou, v němž neodolatelně dabuje hospodyňku Maruš. Spolu s ním vystoupí v inscenaci jeho další kolegové z Národního divadla moravskoslezského Petr Sýkora a Vladimír Polák. V obsazení dále figurují René Šmotek, Marek Holý, Tereza Dočkalová, Alena Sasínová-Polarczyk, Pavlína Fišarová-Kafková a další herci, jejichž domovskými scénami jsou mimo jiné Divadlo Petra Bezruče a Komorní scéna Aréna.

Komedie omylů

Co se to s tebou stalo, manželi,
že ses tak odcizil sám sobě –
sám sobě, neboť odcizil ses mně?
Jsem přece tvoje tělo, tvoje duše,
lepší část tvého nejlepšího já.
Proč se chceš ode mne teď odtrhnout?
Víš přece dobře, že snáz můžeš vhodit
kapičku vody do mořského víru
a pak ji zase vyjmout z mořských pěn
neporušenou, než bys dokázal
opustit mě a neopustit sebe...
Buď věrný mně, a budeš věrný sobě,
čistá a věrná zůstanu já tobě.

monolog Adriany (překlad Martin Hilský)

Raná Shakespearova hra je nejkratším autorovým kusem. Fraška o dvou sourozeneckých dvojicích – identických dvojčatech – nabízí nejen vervu, tempo a neodolatelnou legraci, ale i důmyslnou hru s protiklady a paradoxy. V Komedii omylů rozvinul dramatik brilantní úvahu o vztazích muže a ženy, o významu jejich lásky a vzájemném prolínání jejich bytostí. V letošním festivalovém programu jde o jeden z nejhranějších titulů: v Praze ho uvidíme 1. až 20. srpna, v Brně od 27. do 30. července, celkem je tedy plánováno čtyřiadvacet představení.

Režisér Ivan Rajmont, známý zejména úspěšnými inscenacemi v ND Praha, zvolil pečlivě sladěné herecké obsazení. Dvojroli Antifola efezského a Antifola syrakuského ztvární Martin Pechlát (Divadlo Komedie, filmy Nuda v Brně, Účastníci zájezdu), jako sluhu Dromia efezského i syrakuského uvidíme Filipa Rajmonta (Nuda v Brně, seriál Velmi křehké vztahy). Žárlivou manželku Adrianu hraje neodolatelně Jitka Čvančarová v alternaci s temperamentní Lucií Trmíkovou (Divadlo Komedie). Roli vévody Solina ve stylu orientálního despoty skvěle vystřihl David Suchařípa, v úloze zlatníka Angela publikum spolehlivě rozesměje Martin Hofmann (alternuje Zdeněk Žák).

V roli Adrianiny naivní sestry Luciany se střídají Jana Stryková, Zuzana Vejvodová a Kateřina Holánová, Abatyši ztvárnila Radka Fiedlerová v alternaci s Marií Spurnou.

„Svým způsobem je Komedie omylů bláznivým kolotočem ztrát a nálezů,“ říká překladatel hry Martin Hilský. „Jsme skutečně tím, čím si myslíme, že jsme? A myslí si ostatní, že jsme tím, čím si myslíme, že jsme? A když si to myslí, jsme tím, co si myslí oni, anebo tím, co si myslíme my?“ ptá se Hilský společně se Shakespearem. A protože jde o dílo geniálního autora, stejně se už několik století ptají i rozesmátí diváci.

Jak se vám líbí

Po stromech verše lásky rozvěsím,
a trojjediná kněžna noci luna
ať z výšky střeží cudným okem svým
tu lovkyni, co mě tak uhranula.
V těch stromech si jak v knihách budu číst,
do jejich kůry vyřežu tvé jméno,
ať každý kmen a větev, každý list
o božské Rosalindě mluví jenom.
Jdu na to: každičký strom tady v lese
ať její krásné, cudné jméno nese.

monolog Orlanda (v překladu Martina Hilského)

Čarovnou komedii Jak se vám líbí uvidíme letos od 2. do 12. srpna na nádvoří Lichtenštejnského paláce (HAMU) v Praze. Ještě se titul představí od 20. do 22. července v Košicích.

Inscenaci, která patří pravidelně k nejžádanějším titulům programu, nastudoval Emil Horváth, pod jehož vedením se na jevišti sešli špičkoví čeští a slovenští herci. Už kvůli nim stojí za to, se právě na tuhle komedii vypravit. Hned dvě role – staršího vévodu a jeho bratra Frederika, který svého sourozence poslal do vyhnanství – hraje Marián Labuda. Jako zamilovaného Orlanda uvidíme letos poprvé Jana Teplého. Ten se na slavnostech objevil jako Cassio v Othellovi i Laertes v Hamletovi.

Rosalindu, jednu z nejkrásnějších ženských postav z pera W. Shakespeara, hraje Soňa Norisová, její sestřenici Célii ztvárnila Sonina sestra Zuzana Norisová (v alternaci s Danicou Jurčovou). Roli pesimistického Jacquese s gustem vystřihl Martin Dejdar v alternaci s Ivanem Řezáčem. Orlandova protivného bratra hraje Tomáš Pavelka, v úloze šaška uvidíme Františka Výrostka.

Kouzelný, chytlavě obsazený příběh z Ardenského lesa přeložili Martin Hilský a Ľubomír Feldek. „Jak se vám líbí sestává z neustálého zrcadlení různých postojů,“ říká překladatel Martin Hilský. Komedii charakterizuje jako pastorálu, jíž ovšem Shakespeare vtiskl specifické místo, čas i pravidla. Příběh zasadil do Ardenského lesa, prostředí vzdáleného dvorským intrikám, a jeho hrdiny postavil před nelehký úkol: vyjasnit si a přiznat svoje city.

Klíčem ke smyslu hry je podle Hilského Rosalindin převlek za muže. Před milujícím Orlandem se zamilovaná Rosalinda vydává za toho, kdo jej může z jeho lásky vyléčit. „Pro Rosalindu znamená její převlek únik i osvobození,“ říká Martin Hilský. „Na celé dvě třetiny komedie se zbavuje ženské role, aby se osvobodila od konvencí s touto rolí spjatých, osvobozuje se i od své role společenské. Jako Ganyméd už není vévodovou dcerou. Stává se někým jiným, aby poznala Orlanda. Stává se někým jiným, aby byla sama sebou.“

The British Shakespeare Company:  Much Ado About Nothing, A Midsummer Night´s Dream

Celkem tři představení v angličtině uvede na Pražském hradě soubor British Shakespeare Company, po Royal Shakespeare Company nejznámější a nejvíce ceněný britský ansábl uvádějící hry velkého Shakespeara. Společnost se specializuje na hraní pod širým nebem. Do Prahy přijede s milostnou šarádou Mnoho povyku pro nic (21. a 23. srpna) a čarovnou komedií Sen noci svatojánské (22. srpna).

Kromě principála a uznávaného divadelníka Roberta J Williamsona a populární britské televizní herečky Roxanne Pallett se tak českým divákům představí i Daniela Lavender, půvabná manželka světoznámého filmového herce Bena Kingsleyho: tu uvidíme jako Titanii, královnu víl.

BSC vystupuje v londýnském West Endu, známých repertoárových divadlech i v královských palácích.

„Záruka idylického letního večera,“ napsal o představeních British Shakespeare Company list The Guardian. V rozhlasové stanici BBC k tomu dodali: „Čiré potěšení, Shakespeare ještě nikdy nebyl tak zábavný.“ V Praze se soubor zastaví pouze na tři večery v rámci svého letního turné. Ansámbl vystoupí mimo jiné v norském Ramme Gaard, v Gawsworth Hall v Cheshiru, v Norwich Cathedral v Norfolku, v Kirkstall Abbey, ve Sterts Theatre v Cornwallu a na Arundel Castle v hrabství West Sussex.

V čele souboru British Shakespeare Company stojí Robert J Williamson. Zakladatel British Shakespeare Company je jedním z mála herců a divadelních manažerů v jedné osobě. Má za sebou velmi prestižní studia na RADA (The Royal Academy of Dramatic Art) a svůj život zasvětil produkci, režii a hraní Shakespearových her. Zrežíroval na 30 Shakespearových titulů, včetně Hamleta uvedeného v londýnském West Endu, a ve většině kusů také sám vystupoval.  

Zasloužil se také o zavedení svátku National Shakespeare Day. Ten připadá na 23. dubna – v tomto dni byl Shakespeare v roce 1564 pokřtěn a tentýž den v roce 1616 i zemřel. Kromě řízení souboru nyní Robert J Williamson věnuje většinu času budování repliky Shakespearova divadla Rose, stavby vznikající na severu Anglie.  

S nápadem hrát v Praze na Letních shakespearovských slavnostech se Williamson obrátil na české pořadatele začátkem tohoto roku – o existenci festivalu už věděl a Pražský hrad považoval za ideální místo, kde může jeho ansámbl v Evropě vystupovat.  

Macbeth

Byla ta naděje snad opilá,
když oblékal ses do ní? Vyspala
se z toho? A teď celá zelená
a bledá žasne, co to natropila?
To je tvá láska. Velká mužná touha,
 na mužný čin se ale nezmůže.
Toužíš mít to, co korunou je žití,
 a žiješ jako zbabělec, co každé
"já chci" hned zabije svým "já se bojím,"
 jak kočka z přísloví, co rybku chtěla,
 však smočit tlapku ne?

monolog Lady Macbeth (překlad Martin Hilský)

„Macbeth je nejen velkou tragédií zločinu a trestu, ale zároveň fascinující divadelní studií toho, jak se v lidské duši zlo rodí,“ říká překladatel Martin Hilský, autor českých pasáží hry, kterou do slovenštiny přeložil Ľubomír Feldek. Nejkratší a nejsevřenější Shakespearovu tragédii považuje Hilský za hru o čase: podle něj je Macbeth doslova zápasem o čas, kde každé slovo má své přesné místo i význam.

Hru přeložil Hilský pro slavnosti už v roce 1998 a poprvé byla uvedena právě v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. Nyní se Macbeth na Hrad vrací: jako slovensko-česká inscenace v režii Ondreje Spišáka, výrazného představitele slovenských divadelníků střední generace: v Praze má Macbeth premiéru 25. srpna a na programu je do 30. srpna, 2.-19.7 se hraje v Bratislavě, 1.-4.8. v Brně.    

Roli lady Macbeth i lady Macduff ztvární Veronika Freimanová, Macbetha hraje slovenský herec Milan Ondrík, jeho protivníka Macduffa Ladislav Frej. Z mnoha výborných slovenských herců jmenujeme Martina Nahálku, Lukáše Latináka, Marka Majeského, Mariána Miezgu, Lenku Barilíkovou, z těch starších Mariána Slováka a Stana Dančiaka.

Působivost Macbetha dotváří scéna Fera Liptáka, oceněného kdysi Českým lvem za film Záhrada, kostýmy Jany Hurtigové a hudba Michala Novinskeho.

„S nadsázkou říkám, že v téhle hře plné mužských postav je jediným skutečným chlapem Lady Macbeth,“ uvádí Veronika Freimanová. Podle ní její postava využívá snad všech ženských zbraní, aby naplnila manželovy tajné sny. „Chová se jako matka, ale i jako svůdkyně, milenka, vědma a nejlepší rádkyně svého muže,“ říká Freimanová.

V režijní koncepci podle ní hraje roli i to, že jako Lady Macbeth je starší než její partner Milan Ondrík. „Také manželka Williama Shakespeara byla prý o něco starší, autor hry tedy nejspíš dobře věděl, jaké různé vazby a napětí mohou mezi takovou dvojicí vznikat. Přesto to mezi Macbethovými od začátku úžasně klape, v podstatě jde o obdivuhodně pevný manželský pár. Nesmírná urputnost Lady Macbeth ale nakonec zničí všechno: společné sny, jejich lásku i ji samotnou,“ říká herečka.

„Macbeth je o lidské vášni,“ dodává. „O nezvladatelném víru, který mohou rozpoutat přílišné touhy a ambice a který pak člověka pohltí. O překračování hranic – mravních, geografických a možná i fyzických, protože hrát venku bývá náročnější než předvést tutéž hru v sále s vyladěnou akustikou a klimatizací.“

Uhrančivost, strhující energie i celková atmosféra hry způsobují, že snad žádný titul není opředen tolika divadelními pověrami jako právě Macbeth: zejména magické úkony trojice čarodějnic, které Macbethovi věští budoucnost, tak prý pravidelně provázejí nevysvětlitelné úkazy…

Sen noci svatojánské - projekt Pražské komorní filharmonie

Podmanivé propojení divadla a hudby nabídnou koncem srpna dvě pražská představení hry Sen noci svatojánské. Projekt Pražské komorní filharmonie bude uveden ve spolupráci s Letními shakespearovskými slavnostmi. Letos poprvé se odehraje pod širým nebem a na zbrusu nové pražské scéně, v zahradě u terasy Jízdárny Pražského hradu.

Dvě exkluzivní představení tam proběhnou 30. a 31. srpna, vstupenky v cenách 280, 540, 790 a 990 Kč prodává Ticketportal.

Kouzelný Shakespearův text uslyšíme v podání populárních herců Sabiny Laurinové (Titanie), Oldřicha Víznera (Oberon) a Ivany Jirešové (Puk). Ty doprovodí Pražská komorní filharmonie, která pod širým nebem zahraje hudbu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, zkomponovanou jako scénický doprovod právě k Shakespearově čarovné komedii.

Kompletní Mendelssohnův opus, včetně jeho nejslavnějších částí jako Svatební pochod či Tanec skřítků, přednesou sopranistka Kateřina Kněžíková, mezzosopranistka Karolína Bubleová Berková a dětský sbor Bambini di Praga. Pražskou komorní filharmonii povede její mladý šéfdirigent Jakub Hrůša. Režisérem představení, nastudovaného v efektních kostýmech a v částečně hrané, poloscénické úpravě, je Tomáš Šimerda.

Sen noci svatojánské

Představení Sen noci svatojánské (ve slovenštině a češtině) letos uvádíme ve Zvolenu  (6. - 8. 8.) a v Ostravě (1. - 4. 8.).  V angličtině, v nastudování British Shakespeare Company však tento oblíbený titul můžete vidět i v Praze. Tam se také koncem srpna odehrají dvě exkluzivní představení Snu noci svatojánské v poloscénické úpravě se třemi herci (Oldřichem Víznerem, Sabinou Laurinovou a Ivanou Jirešovou) a se scénickou hudbou Mendelssohna-Bartholdyho v podání Pražské komorní filharmonie.

Shakespearova čarovná komedie vypráví o nešťastně zamilované Hermii (Jana Valocká), kterou otec nutí, aby si vzala bezcitného záletníka Demetria (Petr Sýkora). Ona už ale zahořela láskou k vznešenému Lysandrovi - ztvární ho šarmantní Petr Kadlečík. A zatímco o Hermii usilují hned dva nápadníci, zoufalá Helena (Bibiana Ondrejková) se chystá na beznadějný boj o náklonnost Demetria.

Do citových zmatků se zapojí i nadpřirozené bytosti: krále skřítků Oberona hraje OLDŘICH VÍZNER, Titanii, královnu víl, ztělesní SABINA LAURINOVÁ, jako Puk se představí TÁŇA PAUHOFOVÁ.

Na letní scéně bude pořádně horko - kde byl dřív nezájem, přijde neovladatelná vášeň, a kde byla láska, zavládne chlad. Jak to všechno dopadne, uvidíte v režii Ľubo Pauloviče, ve snové scéně Františka Liptáka a nezbedných kostýmech Judity Sommerové.

KDO JE KDO:

Skupina PPF – generální partner Letních shakespearovských slavností

Skupina PPF se za 18 let své činnosti stala významnou mezinárodní finanční skupinou, která působí v osmi zemích Evropy a Asie. Součástí skupiny PPF je také hlavní partner festivalu –  Home Credit, a. s. Další hlavní partner, Česká pojišťovna, a. s., tvoří základ společného podniku mezi skupinou PPF a italskou pojišťovnou Generali.

Svůj vztah ke společnosti vyjadřuje skupina PPF aktivní podporou vybraných kulturních či charitativních projektů – rozhodujícím hlediskem je pro ni přitom trvalá hodnota projektu, jeho kvalita a obecný společenský prospěch.

V případě Letních shakespearovských slavností vystupuje skupina PPF už desátým rokem jako generální partner projektu. Akci podporuje nejen finančně, ale přispívá k jejímu rozvoji i vlastními nápady a iniciativou. „Partnerství skupiny PPF si vážíme letos o to víc, že vydrželo i v době finanční krize, kdy se většina firem od sponzoringu ustupuje,“ říká ředitel festivalu Michal Rychlý. „Spojení s aktivním, kultuře silně nakloněným partnerem je přínosem nejen pro akci samotnou, ale také pro její publikum, které se může spolehnout na její stabilně vysokou úroveň,“ dodává Rychlý, podle něhož by bez skupiny PPF slavnosti nikdy nemohly vyrůst v největší a nejstarší open-air divadelní festival v Evropě.

Kromě divadla se skupina PPF dlouhodobě věnuje i činnosti vzdělávací a charitativní. Podporuje také českou fotografii, o jejíž uchování a rozvoj systematicky pečuje – z vlastní iniciativy rekonstruovala malostranský Ateliér Josefa Sudka a řadu let buduje sbírku zahrnující díla předních českých fotografů. Sbírka skupiny PPF patří k nejvýznamnějším soukromým kolekcím české fotografie u nás i ve světě.

Jedno z představení – Macbetha, který má letos premiéru - shlédnou 30. srpna i úplně první absolventi gymnázia Open Gate v Babicích: vysoce prestižní školu kolejního typu, umožňující studium nadaným dětem ze všech sociálních vrstev, založila v roce 2005 Nadace Educa manželů Kellnerových.

„Líbí se mi, že projekty podporované PPF jsou nejen kvalitní, ale ukazují také lepší a ušlechtilejší tvář světa,“ vyjádřil se v minulosti o generálním partnerovi slavností Jan Tříska, který se na festival letos už potřetí vrací v roli Kalibana v Bouři.

O skupině PPF a jejích dalších kulturních, vzdělávacích a charitativních projektech naleznete více na www.ppf.cz.

AGENTURA SCHOK, spol. s r. o. – pořadatel

Pořadatelskou AGENTURU SCHOK reprezentuje ředitel festivalu Michal Rychlý a umělecký ředitel agentury Libor Gross. Významný podíl na koncepci a úspěchu festivalu mají i její dva producenti Daniel Bartek  a Evžen Hart.

AGENTURA SCHOK se zabývá organizováním kulturních, společenských a firemních akcí, produkuje konference atd. Letité produkční zkušenosti společně s uměleckým, společenským a manažerským zázemím jejího vedení dělají z této agilní firmy ideálního organizátora akce typu Letních shakespearovských slavností. Ty pořádá už od roku 1998. Právě v její péči a s podporou generálního partnera, skupiny PPF, se slavnosti vyšvihly na pozici přední události kulturní sezony.


> zpráva ke stažení zde [PDF 182 kB]10. června 2009

PRESS

02.09.2009- Shakespearovské slavnosti navštívilo 77.000 diváků, PDF
28.08.2009- Shakespearovské slavnosti uvedou Sen noci svatojánské, PDF
25.08.2009- Macbeth zpestří prázdniny studentům Open Gate, PDF
24.08.2009- Shakespearovské slavnosti uvedou Macbetha, hru o vášni a zrození zla, PDF
05.08.2009- Do Prahy míří Shakespeare v angličtině s paní Kingsleyovou, PDF
30.07.2009- Shakespearovské slavnosti nabídnou v srpnu komedie, PDF
23.07.2009- Ostravští herci přijíždějí dobýt Pražský hrad, PDF
15.07.2009- Shakespearovské slavnosti uvádějí v premiéře Antonia a Kleopatru, PDF
02.07.2009- Bouře s Janem Třískou letos už naposledy, PDF
25.06.2009- Shakespearovské slavnosti začínají Veselými paničkami, pokračují Bouří, PDF
10.06.2009- Letní shakespearovské slavnosti 2009 – hlavní tisková zpráva, PDF
02.06.2009- Roli Kalibana driluje Jan Tříska jako klavírní virtuóz své koncerty, PDF
15.05.2009- Shakespearovské slavnosti letos opět i v Ostravě, PDF
14.04.2009- Shakespearovské slavnosti zahajují prodej, lákadlem jsou Veselé paničky windsorské, PDF

Tiskové informace a mediální servis LSS 2009:

Magdalena Bičíková
Jana Bryndová

Kontakt: magdalena@shakespeare.cz