Kupec benátský
 |
Co je spravedlnost a co je křivda? Co je právo a co zákon? Co je slitovnost a soucit? Každý, kdo se zabývá kupcem benátským, zachází nakonec s těmi nejzákladnějšími otázkami lidského svědomí.
Shylock, jedna z největších Shakespearových postav (podobně jako Hamlet, Othello, Lear nebo Falstaff), je mistrovskou ukázkou Shakespearova charakterizačního umění. Zároveň se stal kulturním archetypem, postavou, bez níž si nelze představit kulturní kánon západní civilizace. Každá doba chápe Shylocka po svém a způsob, jakým ho vykládá (nebo jak o něm mlčí), výmluvně vypovídá o ní samé. Konec století a konec tisíciletí je časem bilancování. V roce 2000 Kupec benátský nutně vzbuzuje otázky týkající se dvou tisíc let křesťanské civilizace. Stejně neodbytně pak vede k zamyšlení nad historií dvacátého století. Hrůzný a obludný fakt holocaustu dal Kupci benátskému tragický význam, který Shakespeare nezamýšlel. Ale tak je tomu u Shakespeara vždycky - naše doba, naše vlastní historie, my sami propůjčujeme jeho hrám významy, které v nich Shakespeare sám a jeho současníci vidět nemohli. Význam Kupce benátského není něco jednou provždy daného, ale něco znovu a znovu vytvářeného. V shakespearovském kánonu není jiná hra, která by tak bezprostředně mluvila o rasové a náboženské nenávisti. V době etnických čistek masových rozměrů, v době krvavých náboženských a národnostních konfliktů vypovídá Kupec benátský až příliš aktuálně a znepokojivě.
Co je spravedlnost a co je křivda? Co je právo a co zákon? Co je slitovnost a soucit? Každý, kdo se zabývá kupcem benátským, zachází nakonec s těmi nejzákladnějšími otázkami lidského svědomí. Kupec benátský klade řadu dalších otázek týkajících se židovství a křesťanství. Shakespeare na ně nedává jednoznačné odpovědi a už vůbec neaspiruje na historickou přesnost. Jako všechny jeho hry i Kupec benátský je divadelní metaforou. Benátští křesťané se v ní zrcadlí v benátských Židech, láska v nenávisti a nenávist v lásce, zlo v dobru a dobro ve zlu. Zároveň je divadlení básní, a naší ambicí je poodhalit jemné předivo obrazových a významových souvztažností, které tvoří tkáň této věčně provokující, znepokojující, nepříjemné, a přece velké a krásné hry.
Martin Hilský