Letní shakespearovské slavnosti - divadelní představení pod širým nebem uváděná v areálu Nejvyššího purkrabství Pražského hradu - vznikly z podnětu prezidenta VÁCLAVA HAVLA. Originální divadelní projekt Shakespearových her, uváděných pod širým nebem ve starobylých kulisách PRAŽSKÉHO, BRNĚNSKÉHO a BRATISLAVSKÉHO HRADU, pokračuje v roce 2005 už devátým ročníkem.

Václav Havel jako nově zvolený prezident vyzval začátkem 90. let umělce, aby Pražský hrad otevřeli lidem a přilákali do jeho prostor co nejširší veřejnost. Jednou z akcí, které se tu od roku 1994 usadily natrvalo, jsou právě Shakespearovské slavnosti - letní přehlídka z her Williama Shakespeara. V letech 1999 a 2000 udělil prezident Václav Havel Slavnostem svoji osobní záštitu. Akci poté svou záštitou podpořil v roce 2004 i současný prezident Václav Klaus.

Historie potvrdila, že Slavnosti jsou akcí, které přitahují kvalitní tvůrce, zájem médií i početné publikum. Velkým příznivcem Slavností je také hlavní partner festivalu, skupina PPF. Tuzemská společnost stojící na špičce českého finančního trhu podporuje festival už pátým rokem. Díky její iniciativě se divadelní přehlídka rozšířila o prestižní fotografické výstavy (pořádané rovněž v areálu Pražského hradu) i velkorysé akce charitativní (benefiční představení na pomoc po povodních v roce 2002, speciální projekty na pomoc neslyšícím dětem, výkonným umělcům v životních nesnázích atd.).

Na existenci Shakespearovských slavností kdysi zareagoval i Buckinghamský palác: o pokračování festivalu projevil formou osobního dopisu kdysi i sám princ Charles. Důležitou roli při pořádání LSS hrají také jeho tradiční spolupořadatelé - správa Pražského hradu a Hlavní město Praha.
Pořadatelem Slavností je od roku 1994 Agentura Schok, která je uvádí nejen na Pražském hradě, ale i na brněnském hradě Špilberk a Bratislavském hradě na Slovensku. Pravidlem festivalu je rovněž hostování kvalitních regionálních divadel a zvaní zajímavých zahraničních souborů, které hry Williama Shakespeara uvádějí v angličtině.

O vysokém renomé Slavností svědčí živý zájem o vstupenky, rekordní počty návštěvníků (až 40.000 za letní sezónu) i celková úroveň akce, promítající se v nebývalém mediálním ohlasu a uznalých kritikách. Během léta se odehraje přes 80 představení a open-air hlediště o kapacitě 600 míst bývá pravidelně plné. Akce s každoročními premiérami nově nastudovaných Shakespearových her se za dobu své existence etablovala na událost, kterou si kulturní veřejnost nenechává ujít.


HISTORIE

V roce 1994 bylo uvedeno legendární zpracování hry Romeo a Julie v režii Tomáše Töpfera (překlad Josef Topol). Ve zdařilém, diváky i kritikou vřele přijaté představení excelovala Tereza Brodská s Radkem Holubem.

V roce 1998 byla uvedena další úspěšná hra: tragédii Macbeth nastudoval režisér Boris Rösner, který do hlavních rolí obsadil Taťjanu Medveckou a Michala Dlouhého (alternovali Eva Salzmannová a David Prachař).

V roce 1999 se Slavnosti poprvé otevřely souboru ze zahraničí: program tehdy obohatilo Slovenské národní divadlo s komedií Veselé paničky windsorské. Festival také poprvé zaštítil prezident Václav Havel, který svou přízeň potvrdil i roce následujícím.

Čtvrtý ročník v roce 2000 zahájila "česko-slovenská" premiéra komedie Zkrocení zlé ženy v režii slovenského režiséra Vladimíra Strniska. Na dvojjazyčném překladu se podílel Slovák L´ubomír Feldek a Čech Martin Hilský - tento renomovaný překladatel a profesor Karlovy Univerzity přezval mj. od královny Alžběty II. Řád britského impéria za šíření anglické literatury. Kostýmy vytvořil světově uznávaný scénograf Jan Skalický. Novinkou bylo hostování AandBC Theatre Company - London, s představením The Tempest - Bouře, v němž z jeviště poprvé zazněla angličtina. Tutéž hru (opět v překladu M. Hilského) uvedlo také české divadlo CD 94. Zpestření představoval komorní Macbeth v podání tradičního japonského divadla. Festival poprvé hostoval na brněnském hradě Špilberk a podruhé získal záštitu prezidenta Havla. Slavnosti byly zahrnuty i do projektu Praha - evropské město kultury roku 2000.

Pátý ročník LSS v roce 2001 zahájila premiéra eroticky laděné komedie Marná lásky snaha (r. Ivan Rajmont). Na program přibyla komedie Jak se vám líbí v podání Teatru Heleny Modrzejewskiej z polské Legnice a Sen noci svatojánské v podání Činoherného divadla Publikum v Bratislavě (r. Juraj Šulík). Festival se rozšířil i na Slovensko.

Šestý ročník v roce 2002 byl pro Slavnosti zlomový: premiéru měl Král Lear s výtečným Janem Třískou v hlavní roli. Špičkový divadelní herec a blízký přítel prezidenta Havla, který v 70. letech odešel z Československa a pokračoval v kariéře v USA, se v roli starého krále po sedmadvaceti letech vrátil na česká jeviště. Nový překlad hry pořídil Martin Hilský, režie se ujal renomovaný slovenský divadelník Martin Huba. Zájem publika byl obrovský: na Slavnosti přišlo přes 30 000 diváků, včetně kulturních, politických i sportovních celebrit. Festival proběhl s úspěchem i v Brně (na Leara chodilo až 1500 lidí denně) a vděčné přijetí našel i v Bratislavě. Program doplnila komedie Marná lásky snaha v režii Ivana Rajmonta, dále Kupec benátský (r. Michael Tarant, Východočeské divadlo Pardubice) a Komedie masopustu čili Ať si to každý přebere, jak chce (r. Jan Kačer, Moravské divadlo Olomouc). O Slavnostech a Třískově comebacku se právem mluvilo jako o kulturní události roku.

V pořadí sedmé Letní shakespearovské slavnosti (rok 2003) proběhly ve znamení Hamleta: vedle reprízovaného Krále Leara zavládl na Pražském hradě i princ dánský v podání energického Jiřího Langmajera. Vstupenky v Praze i Brně zmizely z pokladen už v polovině července a v Praze, Brně i Bratislavě vidělo nakonec Slavnosti přes 40.000 lidí.. Novinkou bylo vystoupení Středočeského divadla v Kladně (Jak se vám líbí a Romeo a Julie) a TNT Theatre Britain s Hamletem v angličtině. S uznáním se o Slavnostech vyjadřovaly i recenze, které oceňovaly především stálou kvalitu festivalu, jež se etabloval na špičkovou událost letní kulturní sezóny. Režisérka Lucie Bělohradská i herec Jiří Langmajer se ocitli v nominacích na řadu domácích divadelních cen a festivalu zakončil záznam inscenace Krále Leara v České televizi. Poprvé se hrálo až sedm dní v týdnu a k tradičním scénám v Brně a Bratislavě přibyl i starobylý Spišský hrad na Slovensku.

V roce 2004 měla premiéru tragédie Romeo a Julie v nového překladu Martina Hilského a v režii Martina Huby. Svěží, neokoukaný pár mladých milenců (vítězů velkého veřejného konkurzu v Praze a Bratislavě) obklopily známé herecké osobnosti z Čech i Slovenska (Emília Vášáryová, Bohumil Klepl, Miroslav Táborský, Marek Vašut). Reprízu úspěšného Hamleta doplnilo kvalitní oblastní divadlo (Divadlo F.X. Šaldy z Liberce s inscenací Konec dobrý, všechno dobré v režii Jana Kačera), USA přicestoval soubor Czechoslovak-American Marionette Theatre s originálním nastupováním Hamleta s živými herci a velkými loutkami.

V roce 2005 je jasné, že Letních shakespearovské slavnosti jsou v české kultuře událostí, která už dávno překročila význam pouhé letní divadelní přehlídky. Kromě stále žádaného Hamleta s Jiřím Langmajerem a reprízy loňské novinky Romeo a Julie se na Pražském hradě opět chystá nová inscenace: Večer tříkrálový nastuduje zkušený režisér Viktor Polesný.
Další premiérou léta 2005 se má stát inscenace Shakespearovi šašci, navazující na - loni beznadějně vyprodané - představení Blázni a milenci a básníci (večer z nejlepších scén lásky a milostných vyznání v díle Williama Shakespeara tehdy sestavil a se svými hosty uvedl špičkový shakespearovský překladatel Martin Hilský, režii měl Boris Rösner). V novém projektu hodlá prof. M. Hilský zpracovat neméně zajímavé téma Shakespearových šašků, klaunů a bláznů.

Devátý ročník Slavností doplní i Kupec benátský v režii slovenského divadelníka Romana Poláka. Ten tuto hru kdysi s úspěchem režíroval v bratislavské Astorce a pro Letní shakespearovské slavnosti ji nastuduje s charismatickým Bolkem Polívkou v titulní roli. Poněkud neobvykle obsazený herec s mnohaletým renomé z divadla, televize i filmu by měl představovat pro diváky lákadlo, jemuž je těžké odolat.

Polívka jako originální osobnost i tvůrce ostatně ztělesňuje to, čím se Shakespearovské slavnosti cítí být - kreativní stálicí na kulturní scéně, která navzdory dlouholeté reputaci a jasně vymezenému repertoáru stále hledá způsoby, čím své publikum ještě zaujmout a překvapit.

Těšíme se na setkání na Pražském hradě!

Za Agenturu Schok, tradičního pořadatele LSS

Michal Rychlý, ředitel