ukončit historii
pondělí 26.9.2016 20:58 hod.

HISTORIE

| 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 |

Letní shakespearovské slavnosti - divadelní představení pod širým nebem uváděná v areálu Nejvyššího purkrabství Pražského hradu - vznikly z podnětu prezidenta VÁCLAVA HAVLA. Originální divadelní projekt Shakespearových her, uváděných pod širým nebem ve starobylých kulisách PRAŽSKÉHO, BRNĚNSKÉHO a BRATISLAVSKÉHO HRADU, pokračuje i v roce 2008. V tomto roce se festival poprvé rozšiřuje i do Ostravy a Košic, v Praze navíc od roku 2007 funguje i druhá scéna nádvoří Lichtenštejnského paláce (Hudební fakulta AMU).

Václav Havel jako nově zvolený prezident vyzval začátkem 90. let umělce, aby Pražský hrad otevřeli lidem a přilákali do jeho prostor co nejširší veřejnost. Jednou z akcí, které se tu od roku 1994 usadily natrvalo, jsou právě Shakespearovské slavnosti - letní přehlídka z her Williama Shakespeara. V letech 1999 a 2000 udělil prezident V. Havel Slavnostem svoji osobní záštitu.

Václav Klaus, prezident České republikyAkci poté svou záštitou podpořil v roce 2004 i současný prezident Václav Klaus. Od roku 2005 festival aktivně spolupracuje také s Nadačním fondem manželů Livie a Václava Klausových.

Historie potvrdila, že Slavnosti jsou akcí, které přitahují kvalitní tvůrce, zájem médií i početné publikum. Velkým příznivcem Slavností je také hlavní partner festivalu, skupina PPF. Tuzemská společnost stojící na špičce českého finančního trhu podporuje festival už osmým rokem. Díky její iniciativě se divadelní přehlídka rozšířila o prestižní fotografické výstavy (pořádané rovněž v areálu Pražského hradu) i velkorysé akce charitativní (benefiční představení na pomoc po povodních v roce 2002, speciální projekty na pomoc neslyšícím dětem, výkonným umělcům v životních nesnázích atd.).

Na existenci Shakespearovských slavností kdysi zareagoval i Buckinghamský palác: o pokračování festivalu projevil formou osobního dopisu kdysi i sám princ Charles. Důležitou roli při pořádání LSS hrají také jeho tradiční spolupořadatelé - Správa Pražského hradu a Hlavní město Praha.

Pořadatelem Slavností je od roku 1998 AGENTURA SCHOK, která je uvádí nejen na Pražském hradě, ale i na brněnském hradě Špilberk a Bratislavském hradě na Slovensku.

O vysokém renomé Slavností svědčí živý zájem o vstupenky, rekordní počty návštěvníků (až 60.000 za sezónu) i celková úroveň akce, promítající se v nebývalém mediálním ohlasu a uznalých kritikách. Během léta se odehraje přes 80 představení a open-air hlediště o kapacitě 600-1000 míst bývají pravidelně plná: vyprodaná představení jsou ostatně důvodem, proč se od roku 2007 začíná hrát ještě na další scéně v Lichtenštenském paláci v Praze. Akce s každoročními premiérami nově nastudovaných Shakespearových her se za dobu své existence etablovala na událost, kterou si kulturní veřejnost nenechává ujít.

HISTORIE SLAVNOSTÍ

V roce 1994 bylo uvedeno legendární zpracování hry Romeo a Julie v režii Tomáše Töpfera (překlad Josef Topol). Ve zdařilém, diváky i kritikou vřele přijaté představení excelovala Tereza Brodská s Radkem Holubem.

V roce 1998 byla uvedena další úspěšná hra: tragédii Macbeth nastudoval režisér Boris Rösner, který do hlavních rolí obsadil Taťjanu Medveckou a Michala Dlouhého (alternovali Eva Salzmannová a David Prachař).

V roce 1999 se Slavnosti poprvé otevřely souboru ze zahraničí: program tehdy obohatilo Slovenské národní divadlo s komedií Veselé paničky windsorské. Festival také poprvé zaštítil prezident Václav Havel, který svou přízeň potvrdil i roce následujícím.

Čtvrtý ročník v roce 2000 zahájila "česko-slovenská" premiéra komedie Zkrocení zlé ženy v režii slovenského režiséra Vladimíra Strniska. Na dvojjazyčném překladu se podílel Slovák Lubomír Feldek a Čech Martin Hilský - tento renomovaný překladatel a profesor Karlovy Univerzity přezval mj. od královny Alžběty II. Řád britského impéria za šíření anglické literatury. Kostýmy vytvořil světově uznávaný scénograf Jan Skalický. Novinkou bylo hostování AandBC Theatre Company - London, s představením The Tempest - Bouře, v němž z jeviště poprvé zazněla angličtina. Tutéž hru (opět v překladu M. Hilského) uvedlo také české divadlo CD 94. Zpestření představoval komorní Macbeth v podání tradičního japonského divadla. Festival poprvé hostoval na brněnském hradě Špilberk a podruhé získal záštitu prezidenta Havla. Slavnosti byly zahrnuty i do projektu Praha - evropské město kultury roku 2000.

Pátý ročník LSS v roce 2001 zahájila premiéra eroticky laděné komedie Marná lásky snaha (r. Ivan Rajmont). Na program přibyla komedie Jak se vám líbí v podání Teatru Heleny Modrzejewskiej z polské Legnice a Sen noci svatojánské v podání Činoherného divadla Publikum v Bratislavě (r. Juraj Šulík). Festival se rozšířil i na Slovensko.

Šestý ročník v roce 2002 byl pro Slavnosti zlomový: premiéru měl Král Lear s výtečným Janem Třískou v hlavní roli. Špičkový divadelní herec a blízký přítel prezidenta Havla, který v 70. letech odešel z Československa a pokračoval v kariéře v USA, se v roli starého krále po sedmadvaceti letech vrátil na česká jeviště. Nový překlad hry pořídil Martin Hilský, režie se ujal renomovaný slovenský divadelník Martin Huba. Zájem publika byl obrovský: na Slavnosti přišlo přes 30 000 diváků, včetně kulturních, politických i sportovních celebrit. Festival proběhl s úspěchem i v Brně (na Leara chodilo až 1500 lidí denně) a vděčné přijetí našel i v Bratislavě. Program doplnila komedie Marná lásky snaha v režii Ivana Rajmonta, dále Kupec benátský (r. Michael Tarant, Východočeské divadlo Pardubice) a Komedie masopustu čili Ať si to každý přebere, jak chce (r. Jan Kačer, Moravské divadlo Olomouc). O Slavnostech a Třískově comebacku se právem mluvilo jako o kulturní události roku.

V pořadí sedmé Letní shakespearovské slavnosti (rok 2003) proběhly ve znamení Hamleta: vedle reprízovaného Krále Leara zavládl na Pražském hradě i princ dánský v podání energického Jiřího Langmajera. Vstupenky v Praze i Brně zmizely z pokladen už v polovině července a v Praze, Brně i Bratislavě vidělo nakonec Slavnosti přes 40.000 lidí.. Novinkou bylo vystoupení Středočeského divadla v Kladně (Jak se vám líbí a Romeo a Julie) a TNT Theatre Britain s Hamletem v angličtině. S uznáním se o Slavnostech vyjadřovaly i recenze, které oceňovaly především stálou kvalitu festivalu, jež se etabloval na špičkovou událost letní kulturní sezóny. Režisérka Lucie Bělohradská i herec Jiří Langmajer se ocitli v nominacích na řadu domácích divadelních cen a festivalu zakončil záznam inscenace Krále Leara v České televizi. Poprvé se hrálo až sedm dní v týdnu a k tradičním scénám v Brně a Bratislavě přibyl i starobylý Spišský hrad na Slovensku.

V roce 2004 měla premiéru tragédie Romeo a Julie v nového překladu Martina Hilského a v režii Martina Huby. Svěží, neokoukaný pár mladých milenců (vítězů velkého veřejného konkurzu v Praze a Bratislavě) obklopily známé herecké osobnosti z Čech i Slovenska (Emília Vášáryová, Bohumil Klepl, Miroslav Táborský, Marek Vašut). Reprízu úspěšného Hamleta doplnilo kvalitní oblastní divadlo (Divadlo F.X. Šaldy z Liberce s inscenací Konec dobrý, všechno dobré v režii Jana Kačera), USA přicestoval soubor Czechoslovak-American Marionette Theatre s originálním nastupováním Hamleta s živými herci a velkými loutkami. V premiéře byli uvedeni Blázni a milenci a básníci: večer z nejlepších scén lásky a milostných vyznání v díle Williama Shakespeara tehdy sestavil a se svými hosty uvedl překladatel Martin Hilský, režii měl Boris Rösner. V tomto roce zvítězila také pořadatelská AGENTURA SCHOK ve výběrovém řízení na pronájem Nejvyššího purkrabství Pražského hradu: od této chvíle se areál začal chystat na velkorysou rekonstrukci, jejímž cílem je vybudovat kulturně-informační centrum s celoročním provozem.

V roce 2005 přišla na řadu komedie Večer tříkrálový (r. Viktor Polesný): dobře obsazená inscenace s J. Langmajerem/M.Táborským, L.Rybovou, J.Schneiderovou, D.Švehlíkem a O.Navrátilem se udržela na scéně rekordní tři sezóny (tj. až do roku 2007). Reprizován byl Hamlet a Romeo a Julie. Devátý ročník Slavností doplnila bratislavská premiéra Kupce benátského s Bolkem Polívkou v roli lichváře Shylocka, Annou Polívkovou v úloze Jessicy a Jana Přeučila coby Shylockova přítele Tubala (r. Roman Polák). Objevili i zcela noví Shakespearovi šašci: další komponovaný večer Martina Hilského (r. Karel Kříž) zpracoval téma Shakespearových šašků, klaunů a bláznů.

V roce 2006 měl premiéru Othello (r. Petr Kracik) s Michalem Dlouhým a Lucií Vondráčkovou (v alternanci s Martinem Zahálkou a Zuzanou Vejvodovou) v roli ústřední milenecké dvojice, plebejského Jaga hrál Oldřich Navrátil. V ČR měl oficiální premiéru také Kupec benátský, zopakován byl i divácky oblíbený Večer tříkrálový. Slovenská část festivalu, povzbuzená úspěchem Kupce benátského, opět nastudovala vlastní novinku: komedii Jak se vám líbí s M.Labudou, M. Dejdarem, sestrami Norisovými a L. Hamplem režíroval Emil Horváth.

Rok 2007 přinesl opět nové inscenace. Nejočekávanější novinkou byla Bouře v režii Jakuba Korčáka s Janem Třískou v roli otroka Kalibana a trojicí špičkových slovenských herců v úloze milánského vévody Prospera (alternovali Dušan Jamrich, Emil Horváth a Martin Huba). Česká část festivalu přivítala i dvojjazyčnou, česko-slovenskou komedii Jak se vám líbí (r. E. Horváth), v reprízách se objevily tituly Othello, Večer tříkrálový a Kupec benátský. Festival se Praze rozšířil ještě o další scénu – kromě Nejvyššího purkrabství se poprvé se hrálo také na nádvoří Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí 13., sídle Hudební fakulty AMU. Slovenská část slavností opět nastudovala vlastní premiéru - Sen noci svatojánské se Sabinou Laurinovou, Oldřichem Víznerem a Táňou Pauhofovou. Vedle Bratislavy bylo pár představení uvedeno také v Košicích. Přestože léto 2007 bylo extrémně chladné a deštivé, takže pořadatelé mluvili o „nejdramatičtější sezóně za posledních pět let“, na Shakespearovské inscenace přišlo rekordních 87.000 diváků, nejvíc v historii festivalu.

Nespoléhat jen na dlouholeté renomé a snažit se neustále diváka něčím nalákat a překvapit je ostatně právě to, o co se Shakespearovské slavnosti navzdory jasně vymezenému repertoáru vždycky budou snažit – s novými inscenacemi a novou scénou se to doufáme podaří i letos.

V roce 2008 chystáme Komedii omylů v režii Ivana Rajmonta, česká část festivalu přivítá Sen noci svatojánské premiérovaný loni v Bratislavě a zopakujeme tu také Bouři a Othella. Pro Prahu jednáme také o speciálním uvedení Macbetha z Divadla Husa na provázku v režii Martina Huby… Slovenští kolegové připravují Antonia a Kleopatru - na programu se tak konečně objeví i Shakespearova historická hra. A opět se rozšiřujeme: festival poprvé proběhne také v Ostravě a Košicích.

Těšíme se na setkání na našich letních scénách!
Za AGENTURU SCHOK, tradičního pořadatele LSS
Michal Rychlý, ředitel