Komedie intelektu i lásky

Marná lásky snaha (Love’s Labour’s Lost) je dnes všeobecně a právem pokládána za první vskutku mistrovskou komedii Williama Shakespeara. Shakespeare ji napsal v letech 1593 – 94 a poprvé vyšla v roce 1598 pod názvem Žertovná duchaplná komedie zvaná Marná lásky snaha, jak byla provedena před Její Výsostí o posledních Vánocích. Nově upravená a doplněná Williamem Shakespearem. Styl hry, nebývale vysoký počet rýmovaných veršů, gejzíry slovních hříček, lyričnost a další tematické a strukturní rysy ji řadí k raným Shakespearovým hrám – její četné podobnosti se Snem noci svatojánské jsou nepřehlédnutelné.
Marná lásky snaha je především komedií jazyka, často dokonce o jazyce, „velkou hostinou jazyka" a ohňostrojem jazykového vtipu, který svou umělou stylizací i spontánní hravostí a dravostí může připomenout nejlepší Mozartovy komické opery. Shakespearův strhující tanec slov, bleskurychle přecházející z lyrické tóniny do polohy satirické, burleskní či nonsensové, není samoúčelný. Podobně jako Mozartova komická opera i Shakespearova komedie vypovídá umělým, složitě strukturovaným a stylizovaným jazykem o lidské přirozenosti. Za filigránskou jemností a parodující i sebeparodující artistností Shakespearovy komedie se skrývá docela prostý smysl: lidská přirozenost se nakonec vždycky vysměje zákazům a příkazům, strhne masku předstírané vážnosti, nelze ji potlačit žádným výnosem či nařízením, dokonce ani přísahou složenou ve jménu nějakého ideálu, jakkoli vznešeného. Shakespeare i ve své nejintelektuálnější komedii připomíná, že jeho hra není jen komedií intelektu,
ale především komedií lásky.

Martin Hilský

překlad_ martin hilský
režie_ ivan rajmont
hudba_ miki jelínek
scéna a kostýmy_ martin černý

děkujeme švandovu divadlu za spolupráci při zrodu této inscenace